JSEM TAKOVÁ STŘEDNÍ

,,Každému člověku je jeho věk školou."

J.A. Komenský

,,Už je tady, už jsem jí viděl! Je taková střední!" Zaslechla jsem na chodbě hlas jednoho z chlapců, zpomalila chůzi a se vstupem do třídy jsem si dala na čas. ,,Ta nová, je taková střední! Není ani stará, ani mladá." Musela jsem se smát, tak moc se mi to líbilo. 

Jsem střední a jsem za to ráda. Být střední má výhodu. Už jsem něco viděla, slyšela, cítila, prožila, pochopila.. V době, kdy mě role MAMČITELKY teprve čekala, jsem byla k mnohým rodičům velice kritická. Věděla jsem o výchově téměř všechno! Měla jsem načteno! Absolvovala jsem výchovně vzdělávací kurzy a nechápala, jak můžou být někteří rodiče k dětem odměření, pořád na ně spěchat, dávat nesmyslné pokyny: ,, Tak šup, šup, honem utíkej do třídy!" Přece vědí, že v prostotách MŠ se z hlediska bezpečnosti utíkat nesmí!

Až po porodu prvního pokladu jsem si mnohé uvědomila, začala rodiče chápat a obhajovat. Taky někdy spěchám, jsem nevrlá a vydávám nesmyslné pokyny. Zkrátka všichni jsme jenom lidi a ti dělají chyby.

Jsem střední, potřebuju víc odpočinku a péče o své tělo i duši. 

Jsem střední, mám děti a domácnost. Už nemůžu ( nechci ) trávit v práci třičtvrtě dne.

Jsem střední, vím co se mnou ladí a co ne.

Jsem střední, znám své možnosti, schopnosti i nedostatky.

Co budu dělat, až nebudu střední? Nevím. 

Dá se na toto období připravit? V něčem určitě ano. Nezanedbat pohyb, stravu, spánek, radostnou mysl.. A taky se ptát starších MAMČITELEK. Zajímat se o jejich pohled na situace, nekrčit nos před starším typem her a písní. 

Hledejme k sobě cestu, buďme ohleduplní a respektujme se navzájem.

Každá životní etapa má svoje plusy a naopak. Vzpomeňme si na své začátky, buďme rádi za současnost a snažme se nepřehlížet ty, kteří jsou v počtu let před námi. Pokud budeme mít štěstí, taky tam dojdeme..